Slavnost Nejsvětější Trojice

 

OSTRAVICE farní kostel

Nejsvětější Trojice

Ikona Nejsvětější Trojice

 

Genesis 18, 1-15

  • 1I ukázal se Hospodin Abrahamovi při božišti Mamre, když seděl za denního horka ve dveřích stanu.
  • 2Rozhlédl se a spatřil: Hle, naproti němu stojí tři muži. Jakmile je spatřil, vyběhl jim ze dveří stanu vstříc, sklonil se k zemi
  • 3a řekl: „Panovníku, jestliže jsem u tebe nalezl milost, nepomíjej svého služebníka.
  • 4Dám přinést trochu vody, umyjte si nohy a zasedněte pod strom.
  • 5Rád bych vám podal sousto chleba, abyste se posilnili; potom půjdete dál. Přece nepominete svého služebníka.“ Odvětili: „Učiň, jak říkáš.“
  • 6Abraham rychle odběhl do stanu k Sáře a řekl: „Rychle vezmi tři míry bílé mouky, zadělej a připrav podpopelné chleby.“
  • 7Sám se rozběhl k dobytku, vzal mladé a pěkné dobytče a dal mládenci, aby je rychle připravil.
  • 8Potom vzal máslo a mléko i dobytče, jež připravil, a předložil jim to . Zatímco jedli, stál u nich pod stromem.
  • 9Pak se ho otázali: „Kde je tvá žena Sára?“ Odpověděl: „Tady ve stanu.“
  • 10I řekl jeden z nich : „Po obvyklé době se k tobě určitě vrátím, a hle, tvá žena bude mít syna.“ Sára naslouchala za ním ve dveřích stanu.
  • 11Abraham i Sára byli staří, sešlí věkem, a Sáře již ustal běh ženský.
  • 12Zasmála se v duchu a řekla si: „Když už jsem tak sešlá, má se mi dostat takové rozkoše? I můj pán je stařec.“
  • 13Tu Hospodin Abrahamovi řekl: „Pročpak se Sára směje a říká: ‚Což mohu opravdu rodit, když už jsem tak stará?‘
  • 14Je to snad pro Hospodina nějaký div? V jistém čase, po obvyklé době, se k tobě vrátím a Sára bude mít syna.“
  • 15Sára však zapírala: „Nesmála jsem se,“ protože se bála. On však řekl: „Ale ano, smála ses.“
  • https://www.biblenet.cz/app/bible/passage?passagePath.path=genesis%2018,1-15
  •  

  • 1. čtení – Ex 34,4b-6.8-9

    Hospodin, Hospodin, Bůh milosrdný a milostivý.

    Čtení z druhé knihy Mojžíšovy.

    Mojžíš časně ráno vstal a vystoupil na horu Sinaj, jak mu přikázal Hospodin; v ruce měl dvě kamenné desky. Tu sestoupil Hospodin v oblaku, (Mojžíš) se tam vedle něho postavil a vzýval Hospodinovo jméno. Potom (Hospodin) prošel kolem něho a zvolal: "Hospodin, Hospodin, Bůh milosrdný a milostivý, shovívavý, velmi laskavý a věrný!" Mojžíš se rychle vrhl k zemi, klaněl se a řekl: "Pane, jestliže jsem nalezl u tebe milost, ať jde Pán uprostřed nás. Ano, je to lid tvrdé šíje, ale odpusť naši vinu i náš hřích a přijmi nás jako dědictví."

     

    Evangelium – Jan 3,16-18

    Bůh poslal svého Syna, aby svět byl skrze něho spasen.

    Slova svatého evangelia podle Jana.

    Ježíš řekl Nikodémovi: "Tak Bůh miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. Bůh přece neposlal svého Syna na svět, aby svět odsoudil, ale aby svět byl skrze něho spasen. Kdo v něho věří, není souzen; kdo nevěří, už je odsouzen, protože neuvěřil ve jméno jednorozeného Syna Božího."

     

    Preface o Nejsvětější Trojici

    Jediné božství ve třech osobách

    V.:  Pán s vámi.
    O.:  I s tebou.
    V.:  Vzhůru srdce.
    O.:  Máme je u Pána.
    V.:  Vzdávejme díky Bohu, našemu Otci.
    O.:  Je to důstojné a spravedlivé.

    Vpravdě je důstojné a spravedlivé,
    dobré a spasitelné,
    svatý Otče, všemohoucí, věčný Bože,
    abychom ti vždycky a všude vzdávali díky.

    Neboť tys jeden Bůh a jeden Pán
    se svým jednorozeným Synem a Duchem svatým.
    Nejsi s nimi jedna osoba, ale jediné bytí v Trojici.
    A tys nám zjevil, a my věříme a vyznáváme,
    že tvůj Syn a Duch svatý má s tebou tutéž jedinou slávu.
    Tímto vyznáním víry v pravé a věčné božství
    klaníme se i každé osobě zvlášť
    i jedinému bytí, jediné svatosti a moci.

    Pro ni tě chválí všichni andělé i archandělé,
    cherubové i serafové,
    a bez ustání jedním hlasem volají:

 

Z listů svatého biskupa Atanáše

(Ep. 1 ad Serapionem, 28-30: PG 26, 594-595.599)

 

Trojiční světlo, záře a milost – uvnitř i navenek

     Jistě nebude bez užitku zkoumat, co je nám odedávna předáváno, jaké je učení a jaká víra obecné Církve, jak ji sám Pán předal, apoštolové zvěstovali a Otcové uchovali. Právě na víře spočívají základy Církve, a jestliže jí někdo pozbude, nemůže už být křesťanem, a to ani podle jména.
     Tak tedy: Boží Trojice je svatá a dokonalá a je poznávána v Otci, v Synu a ve Svatém Duchu. A nemá přidáno nic cizího nebo vnějšího, ani nesestává ze stvořitele a stvořeného, ale celá má moc dávat bytí a tvořit; co do přirozenosti je sama sobě identická a nedílná a jednotná je její působnost a činnost. Neboť Otec činí všechno skrze Slovo v Duchu Svatém, a tak se uskutečňuje a zachovává jednota svaté Trojice. Takže Církev hlásá jediného Boha, jenž je nade všemi, proniká všecky a je ve všech.1 Nade všemi je zajisté jako Otec, jako počátek a pramen všeho, zatímco proniká všecky působením Slova a je ve všech v Duchu Svatém.
     Když píše svatý Pavel křesťanům do Korintu o duchovních darech, jako k Hlavě zaměřuje všechno k jedinému Bohu Otci: Dary jsou sice rozmanité, ale je pouze jeden Duch. A jsou rozličné služby, ale je pouze jeden Pán. A jsou různé mimořádné síly, ale je pouze jeden Bůh. On to všechno ve všech působí.2
     Všechno, co Duch jednotlivě rozděluje, je Otcovým darem skrze Slovo, neboť vše, co patří Otci, je zároveň Synovo. A tedy také to, co v Duchu dává Syn, je vlastním darem Otcovým. A podobně: jestliže v nás přebývá Duch, přebývá v nás rovněž Slovo, od kterého jsme Ducha přijali, a ve Slově také Otec. A tak se v nás naplňuje, co bylo řečeno: Přijdeme k němu a učiníme si u něho příbytek.3 Vždyť kde je světlo, tam je i jeho záře a  také její působení, zářivá milost.
     O tom nás opět poučuje Pavel, tentokrát ve druhém listě Korinťanům: Milost našeho Pána Ježíše Krista, láska Boží a společenství Svatého Ducha ať je s vámi se všemi.4 To znamená, že milost, dar věnovaný v Trojici, je darem skrze Syna v Duchu Svatém a že stejně, jako se nám dostává milosti od Otce skrze Syna, tak se v nás nemůže sdílení daru uskutečnit jinak než v Duchu Svatém. Jestliže se nám dostalo podílu, máme opravdu Otcovu lásku, Synovu milost a společenství s ním samým, Duchem.

     1 Ef 4, 6
     2 1 Kor 12, 4-6
     3 Jan 14, 23
     4 2 Kor 13, 13

RESPONSORIUM

O. Otce i Syna i svatého Ducha, * velebme věčně a oslavujme.
V. Boha, který je veleben na klenbě nebes, na věky chválen a oslavován. * Velebme věčně a oslavujme.